na Blog.cz

Poslední fifa street vyšla v roce 2008 s hodnocením 60%.Nová fifa street ma hodnocení 90%.Fifa street 2008 si moc oblibu nezískala a to je důvod proč EA s dalšímy díly trochu počkala.Nová fifa street má být restartem celé série.Na rozdíl od předchozích dílůupustila trochu od komixově stylizovaných postaviček a přiklonila se k realitě.Fifa street je čistě o zábavě.Velmi rychle pochopíte ovládání které je jednoduché a nabízí spoustutriků a speciálních úderů.Ve hře je množství hřišt např. střechy domů.Každé hřiště má odlišnou velikost což ovlivňuje hru.Najdete tu jak online tak i offline multyplayer u kterého můžete hrát s přáteli na jedné obrazovce.Hra více hráčů přes internet umožňuje hrát se svým sestaveným týmem nebo si v 8 lidech dopřát hru 4na4.Fifa street je skvělá alternativa kfifa 12 když chcete něco jednoduchšího a rychlejšího.

Už samotný koncept není příslibem kdovíjaké hratelnosti. I když slovo hratelnost (a nedejbože originalita) je v tomto případě hodně nadsazené. Pustit do arény hromadu nepřátel a proti nim postavit hráče se zbraní v rukou není žádný kumšt. Již vzpomínaný Seriózní Sam má aspoň určitou dávku osobitosti, jež vychází kupříkladu z bláznivého ztvárnění nepřátel. Ani na tohle se však Painkiller nezmůže. Aby se neřeklo, je tu nastíněn prostý příběh o boji za záchranu duše Billa Shermana. Ale rovnou zapomeňte na to, že byste se z očistce vykoupili pouhým prosíkem. Plytký děj je totiž laciným důvodem toho, aby sem autoři mohli nasoukat hnusáky rádoby děsivé podoby a vy abyste je pak mohli pěkně jednoho po druhém eliminovat.Důvod vzniku tohoto paskvilu je jasný - vidina zisku. Můžeme si však lámat hlavou do všech myslitelných úhlů, a stejně nenajdeme důvod, proč by měl Painkiller: Recurring Evil někdo hrát. Vlastně proč o tom vůbec přemýšlet! Počin je natolik repetitivní, že i nejotrlejší jedinci po pár minutách odpadnou. Pokud by však i přesto měl někdo pro nás nepochopitelný chtíč nového Painkillera si zkusit, pak pro tyhle odvážlivce trochu faktů. Kampaň se dělí do několika separovaných částí, přičemž v každé z nich se naskýtá souboj s kopou nepřátel, a dokud všechny nepobijete, neposunete se ani o píď dál. V lokacích (hrad, chrám, ...) také žádné složitosti nehledejte. O ty tu přece nejde. Hlavně že se do nich vejde stohlavé stádo hnusáků připravených na smrt. Stavba a vůbec podoba lokací je nezáživná. A co víc, mnohdy také nepřehledná. Nejednou je větší výzva zorientovat se na nejbližších metrech čtverečních než za pomoci brokovnice oddělat deset do kápě zahalených maníků.Když se podíváme na arzenál, ten namátkou obsahuje: hůl s otevírajícím se ostřím na konci, brokovnici a pušku na dřevěné kůly, jež by se v jiných hrách parádně hodila na krvežíznivé upíry. Zbraně vždy nabízejí primární a sekundární útok. Třeba brokovnicí lze protivníka prvně zmrazit a až poté jej oddělat. Tím se vyhnete nebezpečí odražení útoku štítem a podobně, a navíc hnusáka eliminujete jedinou střelou. Občas se ještě dostanete do jakéhosi "ďábelského módu", kdy všechno kolem vás zčernobílí, tedy až na rudé siluety nepřátel, které v tenhle okamžik dokážete odkráglovat jediným stiskem myši. Plejáda nepřátel je o něco barvitější, avšak těžko je identifikovat. Grafici se snažili vytvořit děsivá individua, přičemž jednomu přes hlavu natáhli kápi, jinému strčili do hnátů velikou svítivou tyč a dalšího zahalili do modravého oparu. Výsledek se ne vždycky povedl. I když ono je to v boji stejně jedno, neboť protivníci přicházejí ze všech stran a hráč nemá čas na to ohlížet se okolo. Hnusáci totiž útočí zásadně v kupě, přičemž jen o kousek dál už se líhnou další fešáci. Painkiller navíc nemá problém zasadit je tam, kde jste to již před tím pracně vyčistili. Painkiller: Recurring Evil je budgetovka jako řemen. Technické zpracování odpovídá hrám, jež můžete najít na stojanu u kasy vašeho oblíbeného supermarketu. Grafika si může o aktuálním standardu nechat jenom zdát. Modely jsou jednoduché, textury oplzlé a na špatnou úroveň animace snad ani neexistuje padnoucí přídavné jméno. Eggtooth Team a Med-Art je to ale asi úplný šumák. Ještě větší průser je však hudební doprovod. Skladby do hry nesedí a spíše vyvolávají dojem, že sem zvukař nahrál to, co měl zrovna v MP3 přehrávači. O děsivé AI, kdy se jednotky nezdráhají seknout o pootevřená vrátka, raději ani nemluvě … Změny od minula jsou nevýrazné a když, tak spíš k horšímu. Je-li vám čas drahý, tímhle zmetkem si volná odpoledne neplýtvejte. Vždyť je přece tolik o mnoho lepších her! Raději si prohlédněte naši databázi, protože ať ukážete na cokoliv, z 99,99% to bude lepší než Painkiller: Recurring Evil. Hodnocení:5/10

Odkaz:http://store.steampowered.com/app/206760/

Recenze:http://gamepages.blog.cz/1203/realm-of-mad-god

Kluci se baví o mé recenzy

Daney:Recenzy si vybral fakt skvělou protože sem tuto hru nehrál a má mnou oblíbený retro nádech.

V podaní chosee mě ta recenze sice zaujala ale neseděla mi k jeho stylu recenze.

Czecher:mě recenze naladila k hraní a poldle mě vypsal základní informace nevím,co ti vadí?

Daney:No nic mi nevadí a chos je spíše na ty tipy a triky a tady se zaměřil na základní podstatu což není špatně ale mohl se rozepsat když furt o té hrě tak básní.

Rayman Origins je dětinská skákačka s desítkami roztodivných žvatlajících stvoření, hektickým tempem a překrásným 2D provedením.

A zároveň je zářným příkladem toho, že ještě stále existují hry,které se dají hrát jen pro samotný požitek z hraní

.Rayman Origins vás svou překrásnou ručně malovanou 2D grafikou odrovná spolehlivěji než 90 % současných 3D titulů.

Vše je překrásně detailní, barevné a "čisté" a celé to pozitivní ladění se vám dostane pod kůži během pár sekund. Zůstane tam navíc i ve chvíli, kdy se v pozdějších fázích hry dostanete do temnějších a náročnějších prostředí a právě to je jedním z důvodů, proč se k ní budete vracet, i když už budete určitý level opakovat třeba dvacetkrát. Celá hra se navíc nese na pohodové hudební vlně, která skládá dohromady roztodivné zvuky vydávané obyvateli Raymanova světa, bubnování na bubínky všech typů a báječnou sestavu dalších funky nástrojů. A pokud si vás muzikální ladění nezíská již v menu, rozhodně se tak stane při perfektním úvodním intru. Audio je zkrátka dalším nadprůměrným prvkem a ruku v ruce s vizuálnem dává dohromady zážitek, s nímž se málokterá konkurenční hra může měřit.Když pak konečně zmáčknete tlačítko vpřed a pustíte se do svižného probíhání a proskakování jednotlivými levely, Rayman vás nejspíš nijak nepřekvapí. Všechno to, pro co jsme si ho zamilovali v původních hrách, je zpět, zabaleno do dobře vybalancované kombinace zábavných prostředí, intuitivního ovládání a příjemně náročné obtížnosti.Vše je rychlé, naplněné energií a na nějaké postávání není příliš času - na většinu důležitých míst se zde dostanete leda tak, že se pořádně rozběhnete a několikrát vyskočíte. Dostat se do hry a osvojit si ji nebude mít potíže žádný hráč, ani ten nejmenší. Projít ji do konce však bude vyžadovat zatraceně rychlé reflexy a dávku precizního prstokladu. Zážitek se pro mě naštěstí nikdy nestal frustrujícím a nuda zde byla neznámým pojmem. Kdykoliv totiž začnete cítit, že je čas na změnu, hra skutečně přinese svěží vítr; ať už v podobě nového prostředí (zamilujete si zvláště zasněžené útesy Mystical Pique), nové schopnosti (létání, plavání, zplošťování), či perfektních meziher (let na komárovi, podvodní scény).S tím, jak se probíjíte jednotlivými levely, neustále sbíráte žlutá stvoření zvaná Lums (obdoba herních bodů), které vám odemykají nové světy, hratelné charaktery a další bonusy. Jejich získávání je výzvou, která sice běžného hráče nijak nefrustruje, ty, kteří mají rádi výzvu, však motivuje k vícerému projití každého kola a objevování skrytých míst. Vedle toho pak budete osvobozovat růžová stvoření zvaná "electoons", nacházet King Lum charaktery, které u ostatních Lumů spustí veselý popěvek a zdvojnásobí na chvíli jejich hodnotu, budete sbírat speciální mince a likvidovat hordy zákeřné havěti. Multiplayer:V multiplayeru se zábava ještě znásobí. Hektická povaha hry nabírá na intenzitě, hráči do sebe mohou vrážet, odrážet se jeden od druhého, pomáhat si a v případě, že se nepohodnou, mohou si uštědřit i pár facek. A většinou to děláte všechno najednou, zatímco se zoufale snažíte utéct před gigantickým ozubeným kolem, doběhnout na kus pevné země s plošinkami bortícími se těsně za vašimi zády, či obrovskými podvodními příšerami, před nimiž se není kde schovat. Vše to, co je zábavné v singleplayeru, se při hře více hráčů zintenzivní a z Rayman Origins se okamžitě stává záležitost k popukání, u které budete brečet smíchy stejně často jako uklidňovat divoce bušící srdce.

Grafika:Jak už sem řekl grafika je ručně kreslená a podkresluje aspekt hry.

Odkaz:http://store.steampowered.com/app/207490/?snr=1_7_suggest__13

VVVVVVV zajímavý název že?

Zajímavý název podporuje i zajímavý koncept jimž je''obrácení gravitace''

No ne tak do slova ale můžete buď chodit po zemi nebo chodit po stropě.

Už si říkáte zě to stouto možností půjde snadno.

Ale to je omyl hra nabízí spoustu těžkých hlavolamů u kterých se vám budou mozkové zavity pěkne dlouho namáhat.

Hratelnost:Jak už sem řekl hra vám na dlouho zavaří hlavu ale hra vás prostě nepustí ani na záchod.Některé jedince možná zaujme příběh který se odehrává na vesmírné lodi na které se stala porucha a všichní mimozemšťani se snaží dostat ven hvězdnou branou ale co osud nechtěl vy jste na druhé straně lodi.

Grafika:Grafika vypadá zle ovšem hře dodává jednoduchý a Indie nádech.

Hodnocení:5/10

Odkaz:http://store.steampowered.com/app/70300/?snr=1_7_suggest__13

Hráči leteckých simulátorů jsou speciálním druhem publika,jelikož jim jíné žanry jim nic moc neřeknou.Ale těchto her je málo a když něco vyjde tak de spíš arkádu.A najednou Microsoft Flight.

Teď polovynu sklamu protože to není žádné realistické létání arkada jak prase.Free to play je spíš jenom artworkbook abyste si otevřely zbytek hry musíte být přihlášení přes windows live.

Už ke hře:

2.1 2letadla 1ostrov

k tomu:kampaň s úkoly,volné létání a klasicky multiplayer.

Volné létání:Ze začátku zábavné ale omrzí.

Kampaň:3 základní možnosti ukolů

1.Přistáváte na určitích místech

2.Prolétavaté barevnýmy kruhy

3.Zbýrate prsteny

Ovladatelnost:Hra je určená pro začatečníky takže nepotřebujete vysílačku ani joystick,ale ovládate klavesníci a myší. Grafika:No grafika jako z roku 2009.Krajiny jsou příšerné a hnusné letadla se dokonce nedá rozbýt Hodnocení:-3/10

Jádrem titulu v žádném případě není jen bezduché skórování, a ačkoliv bude výhra vaším vytouženým cílem po většinu času, FIFA Street není ani tak o umění dát gól, jako spíše o tom, nakolik stylově to dokážete provést. Kolem této featurky se točí v zásadě celá hra a pokud patříte spíše mezi hardcore fotbalisty, kteří půl hodiny takticky přechází hřiště k soupeřově bráně, nejspíše to nebude titul pro vás.

Tady jde především o zábavu a trikové řádění, které ve velkém fotbale nikdy nespatříte Skvělé je, že i přes velký počet rozličných triků, kliček a blafáků se vše provádí jednou miší a jediné, co potřebujete vědět je, v jaké kombinaci trik provést.

K tomu slouží vychytávka zvaná Street Ball Control, která vás v zásadě přilepí na jedno místo a vy pak jenom zmačknete tlačítko.Animace a provedení triků je tu zpracováno bezchybně a už frajerské obcházení jednoho hráče za druhým vám dává kýžený pocit zadostiučinění.

O to více, pokud pak dokážete i skórovat. Skvělé je, že i přes velký počet rozličných triků, kliček a blafáků se vše provádí myší.a jediné, co potřebujete vědět je, v jaké kombinaci trik provést.

Hratelnost:tak sází na velmi jednoduché ovládání a veškerá vaše snaha bude upřena na obrazovku, nikoliv na prsty. Bohužel hra kromě klasické arény postrádá jakýkoliv tutoriál a bude tedy jen na vás zkoušet, co skusíte.Bezesporu nejzábavnějším singleplayerovým módem je tu Světové Turné, které na to jde opravdu od podlahy. Napřed si zplácáte svého svěřence (případně celý svůj tým, pokud na to budete mít náladu), vymyslíte název týmu, přezdívky, barevné sladění a logo a šup do světa vydělávat respekt a zkušenosti. Jak se postupně prokousáváte zápasy, zvou vás do národního týmu a prestižních turnajů a vy se snažíte vyhrabat své kolegy mezi světové jedničky. Kromě gólů, jež vám zaručí postup dál, jsou tu ale životně důležité především stylové body, jež dostáváte prakticky za cokoliv. Skórování, úspěšné odebrání míče soupeři či fešné nůžky vám přidají do kasičky potřebná čísla, která pak utrácíte ve stromu schopností vašich hráčů.Tam můžete navíc vybírat nejen mezi klasickými parametry, jako je rychlost, přesnost či obrana, ale také jednotlivými animacemi oslav a především triky, které se vám postupem času odemykají. Dobrým nápadem je nasoukat v rychlosti co nejvíce bodů do triků, protože jejich využití přináší pro změnu stále více a více bodů, čímž se vyhrabete z kategorie zelenáčů velmi rychle. Samozřejmostí je odemykání vašeho šatníku plného kopaček, tepláků, triček a čelenek, takže si můžete své krasavce obléci dle libosti. Vývojářům se podařilo do hry nacpat úctyhodné množství serepetiček, takže prakticky vždy máte pro co"čutat".Nudit se nebudete ani v akci, kde jsou k mání čtyři základní styly hry, jež jsou volně k dispozici také v exhibici. Jedná se o klasiku v podobě 5 na 5, známého futsalu, trikově a bodově založené Panny a nakonec mého oblíbeného módu Poslední zůstává, kde se po každém gólu krátí počet hráčů a branky jsou tak malé, že by jimi neprolezla ani několikaletá anorektička. A pokud ani to nepostačí, vždy si můžete vytvořit vlastní zápas.Velmi potěší propracovaný multiplayer, který je napojený nejen na Světové Turné, ale i na sociální službu Football Club, díky čemuž dokážete s kamarády skejsnout online opravdu dlouhou dobu. I zde platí pravidla kariéry, jen tu budete hrát s živými hráči, spojovat se do týmů a honit se za novou mikinou či tričkem.Pokud měla FIFA 12 multiplayer vymakaný, FIFA Street pro něj byla stvořena. Zápasy proti živým oponentům navíc vymazávají jeden z podstatných nedostatků titulu, čímž je nevychytaná umělá inteligence spoluhráčů. Ti se totiž zuby nehty drží svých vyhraněných oblastí, prakticky nenabíhají a dostat je do aktivního stavu není vůbec jednoduché. Často tak musíte všechno odřít sami.

Grafika:Na rozdíl od předchozích dílů, kde jsme byli svědky často příšerných karikatur a komiksového stylu, tu tentokrát nečekejte nic z řady ven vybočující. FIFA Street se přiklání k realistickému pojetí a podle toho to také vypadá. Titul obsahuje hráče z více jak 2000 světových týmů a lig a v zásadě se dá říci, že tu nenajdete rozdíl mezi oběma sériemi (rozuměj FIFA 12 a FIFA Street). Potkáte tu mnohé známé tváře a během své kariéry budete čelit i mnoha vymyšleným týmům, které zaplňují místo. Pohyby oku lahodí, animace triků vypadají skvostně a vůbec nám nechybí onen komiksový nádech, kterým byla série známá. Reboot pouličního fotbalu v podání EA sází především na krásu fotbalu jako takového a je příjemné už jen sledovat dva špičkové týmy na hřišti.

+pouliční fotbálek

+parádně provedené triky

+poutavá kariéra

+zábavný multiplayer

+sociální funkce

+mnoho odemykatelných bonusů

-slabá AI spoluhráčů

-pomalejší odezva

Hodnocení:9,5/10